3. kapitola
Musíme začít od konce
Musíme
začít od konce
(Daniel 12. kapitola)
"V onen čas (v čase konce) bude povstávat Michael (Kdo je jako Bůh?), veliký kníže, jenž stojí při dětech tvého lidu (skutečný a duchovní Izrael); a nastane čas tísně (velké soužení), jaký nebyl vyvolán od vzniku národa až po onen čas (čas konce), a v onen čas bude tvůj lid moci vyváznout, každý, kdo bude shledán jako zapsaný v knize." (Daniel 12:1)
Kdo je ten, jenž se jmenuje Michael?
Každý, kdo četl Izaiáše 9:6, tak ví, že se nám narodí Syn, jehož jméno, nebo-li označení, bude mít tyto přídomky: "silný bůh, kníže pokoje". Kdy se to stalo? Písmo neodhaluje přesný datum narození. Musíme tedy vycházet z toho, co nám zanechali historikové, například Josephus Flavius ve své knize Židovské starožitnosti. V těchto knihách se uvádí, že Herodes Veliký umírá někdy okolo roku 4 př.n.l. a toto datum úmrtí akceptují mnozí historikové. Bylo to na jaře, kdy zemřel. Také Písmo o Herodotovi hovoří v Matoušovi 2. kapitole. Víme tedy, že ke Kristovu narození dochází v rozmezí roku 6-3 př.n.l.. Proč až rok 3? Pokud prozkoumáme záznamy u Flávia, zjistíme, že se jeho chronologie od těch ostatních trochu liší. Pokud bychom tedy měli hledat správný rok, může nás Flávius posunout až k roku 2 př.n.l., ovšem historikové se přiklánějí k roku 4 př.n.l..
Podle Matoušovy zprávy z 1. kapitoly můžeme pochopit, že k narození dochází po žních na počátku nového Izraelského zemědělského roku, kdy Izrael slaví na jeho konci svátek stánků. Bylo to v době, kdy platilo nařízení Césara Augusta o sčítání lidu. Tato doba je příhodná, aby byl tento výnos proveden v tomto období. Augustus byl přítelem Heroda Velikého, a je tedy logické, že na radu Heroda zvolil datum a čas, který by Židům vyhovoval. Judea byla známá tím, že projevovala nepřátelství k Římu a byla také v očekávání, že se jí narodí slíbený Král a Mesiáš, protože rozuměli Danielově knize potažmo 9. kapitole.
Tím Synem je samotný Jehošua z Nazaretu. Proč se nedržíme označení Ježíš? Protože hebrejské jméno bylo Jehošua, což v překladu znamená "Jehova je záchrana" nebo "Jehova zachraňuje" a nebo "Záchrana od Jehovy". Jak vysvětluje samotný Matouš, dobytek byl ještě venku a k narození došlo nejpozději do poloviny listopadu. Od té doby je dobytek ve stájích, kde čeká do jara. Takže oslava vánoc je pohanským svátkem slunovratu a uctíváním boha slunce, ne Jehošuy Krista! Tuto tradici vytvořilo odpadlé křesťanstvo, aby nemuselo rušit římský svátek saturnálií.
Pokud rozumíme Izaiášovi 9:6 správně, tak víme, že Jehošua má titul kníže pokoje. Jak toho titulu dosáhne? Tím, že získá vládu nad Jeruzalémem, jenž se překládá jako MĚSTO POKOJE. Kdo podle Písma získá převahu nad Satanem? (srovnej Genesis 3:14-15; Jan 16:33; Zjevení 3:21). Je to Jehošua. Z toho jasně vyplývá, že Michael, který ve Zjevení 12:7 vede bitvu s drakem (Satanem), je týž Michael, o kterém mluví Daniel v 10. a 12. kapitole. Je to tentýž Michael, o kterém mluví Juda v 9 verši. Proč je to důležité k správnému pochopení? Protože odpadlé křesťanstvo udělalo z Jehošuy Boha, rovného jeho Otci - Bohu Jehovovi!
Až budete číst, co drahý apoštol Pavel píše v dopise Židům 1:5, tak přestaňte číst ta slova podle naučených pouček a pochopte, prosím, co skutečně apoštol říká! Kterému z andělů kdy řekl 'to je můj syn'? Kdyby nebyl prvním andělem (řecky: archangelos, tedy nejstarší z andělů, tak by tu otázku Pavel nikdy nepoložil. Proto je pravdivý výrok Pavla k vám, jenž jste stále na mléku:
"Máme o něm mnoho co říci, a je [to] těžké vysvětlit,protože jste otupěli ve svém slyšení (vnímání). Ačkoli byste totiž skutečně měli být vzhledem k času učiteli, opět potřebujete, aby vás někdo vyučoval od počátku základním věcem Božích posvátných prohlášení; a stali jste se jakoby těmi, kdo potřebují mléko, a ne hutný pokrm. Kdokoli se totiž podílí na mléku, není seznámen se slovem spravedlnosti, neboť je nemluvně. Ale hutný pokrm patří zralým lidem, těm, kdo používáním cvičili svou vnímavost, aby rozlišovali mezi správným a nesprávným." (Hebr 5:11-14)
<<< 2. kapitola 4. kapitola >>>
< OBSAH >