9. kapitola
Jak Alexander Veliký a jeho nástupníci naplnili další slova proroctví
Jak Alexander Veliký a jeho nástupníci
naplnili další slova proroctví
"a za jeho povstání se jeho království bude lámat a dělit ke čtyřem větrům nebes, ale ne pro jeho potomstvo ani podle jeho vládnutí, jímž vládl, nýbrž se jeho království bude vyvracet pro jiné, mimo tyto." (Daniel 11:4) /splnění 336-283 př.n.l./
Alexander Makedonský dokázal nemožné. Ve 20ti letech se ujal vlády v roce 336 př.n.l. a za dva až tři roky postavil malou armádu. Dnes bychom tomu řekli expediční sbor. Během dvou let si podmanil světovou velmoc (333-331 př.n.l.) Persii. Jako by se ani nedotýkal země. V roce 327 př. n. l. vyrazil na vojenskou výpravu až k Indii. Stihl založit Alexandrii, kde byla poté vybudována slavná knihovna, pýcha vědění. Jeho ambicí bylo, aby vládl říši z města Babylon. Protože byl Babylon už odsouzen k zániku a svůj úkol splnil, zemřel před realizací svého snu v roce 323 př.n.l..
Anděl vysvětluje, že bude usmrcen, aby se jeho království rozlomilo jakoby na čtyři světové strany. (Srovnej s Danielem 8:8) Přesně toto nastalo a my se musíme na to rozdělení dívat z místa, které je ústředním bodem biblických dějin, z Jeruzaléma. Na jih od tohoto místa začal vládnout Ptolemaios I, jeden ze čtyř Alexandrových generálů. Ti nedovolili, aby Alexandrův potomek mohl převzít jeho panství.
Dalším generálem byl Lysimáchos, který ovládl Trácii a prohlásil se za krále. Byl vysoko na sever od Jeruzaléma. Na západ se pak dostal Kassandros, který si udržoval svou moc v dnešní Itálii a na západním Balkáně. Byl tedy na západ.
Na východ, ale také severně od Jeruzaléma se rozkládala říše Seleuka Nikátora. To, že byl takto rozložen, jemu a jeho následovníkům dopomohlo k tomu, aby nakonec ovládli i území spravovaná Kassanderem a Lysimáchem. Tak se mohla započíst éra, která trvá až do dnešních dnů. A tím je soupeření krále Severu a Jihu.
"A sílit bude král jihu, jenž bude z jeho knížat, a bude sílit nad něho a vládnout, jeho vláda bude mohutnou vládou;" (Daniel 11:5) /splnění 323-283 př.n.l./
Toto zesílení nastalo poté, kdy byla vláda nad říší nejprve svěřena posmrtně narozenému synovi Alexandru IV a šílenému nevlastnímu bratrovi Filipu III Arrhidaiovi. Díky tomu nastaly boje a říše se začala rozpadat.
Ptolemaios I (367-283 př.n.l.) ukradl Alexandrovy ostatky a přenesl je do Egypta. Zabezpečil se vojenskou silou, kterou podporovali i vybraní Židé, kteří se prokázali být dobrými válečníky. Vše vyvrcholilo na přelomu 3. století př.n.l.. Král jihu na svém území zůstává až do roku 30 př.n.l., kdy posledním následovníkem byla Kleopatra VII, jenž přijala za manžela Antonia, římského generála a spoluvládce Octaviána Augusta.
"a na konci let se budou spojovat, když dcera krále jihu se bude dostávat ke králi severu, k uskutečnění společné dohody, ona však nebude moci udržet sílu paže, aniž bude moci obstát on a jeho paže, a vydávána bude ona i ti, kdo ji přivedli, i ten, jenž ji zplodil, i ten, jenž ji posílil v oněch časech." (Daniel 11:6) /splnění 283-222 př.n.l./
Zde se Anděl vyjadřuje k událostem, jenž nastávají nejprve okolo roku 300-285 př.n.l.. Tehdy dochází k mnoha střetům a vpádům Ptolemaia I do Sýrie, kde pomáhá svému budoucímu protivníkovi Seleukovi v boji s Antigonem, který na čas ovládl východní Balkán a Turecko. Po jeho smrti pak nastává to, co je popsáno dále. Dcerou, o které je tu řeč, je Bereniké, která se stala manželkou Antiocha II ze selekuovské dynastie po druhé Syrské válce vedené Ptolemaiem II a ta byla pojmenována po své matce královně Bereniké, manželce Ptolemaia II. Byla to jejich dcera. Je řečeno, že si neudrží sílu paže. Co je tím myšleno? Toto sousloví naznačuje moc, nadřazené postavení.
Bereniké, dcera Ptolemaia II se provdala za Antiocha II a přišla na jeho dvůr. Byl to sňatek z rozumu, který zajistil mír. Své postavení si však neudržel nikdo z těch tří a ani z těch, kdo tuto dohodu připravili.
Jak se to stalo? Antiochos II měl před svatbou s Bereniké. Manželku Laodiké a s ní i potomka Seleuka II byl Antiochos II nucen vyhnat. S Bereniké měl pak také syna a jej chtěl dosadit po své smrti na trůn. Ptolemaios II umírá, tehdy končí podpora jeho paže směrem k Berenice. Ta je vyhnána zpět i se synem do Egypta. Laodiké je stihne otrávit a také ty, co jsou s ní. To nakonec postihne i Antiocha II. Opět se vše (s)plní do puntíku. Nikdo si nezachoval sílu své paže.
"Ale na jeho místě povstane z odnože jejích kořenů jeden, jenž bude přicházet k vojsku a přicházet v pevnost krále severu, i dá se v působení proti nim a nabude převahy" (Daniel 11:7) /splnění 246-222 př.n.l./
Na místě Ptolemaia II, tedy po jeho smrti, povstává Ptolemaios III, který vytáhne se svou armádou proti Seleukovi II, aby pomstil svou sestru Bereniké. Jeho vojenská výprava byla zničující, protože vyplenil Antiochii, Babylonii a postupoval směrem k Indii. Zabil Laodiké. Tažení přineslo obrovskou kořist.
"a bude i jejich bohy s jejich vladaři, s cenným náčiním ze stříbra a zlata, v zajetí dopravovat do Egypta; a on bude zaujímat své postavení více let než král severu. Ten přijde v království krále jihu, ale vrátí se na svou půdu." (Daniel 11:8-9) /splnění 246-242 př.n.l./
Tato kořist znamenala mnoho otroků, zlatých sošek egyptských bohů a bůžků, které před 300 lety odnesl z Egypta Perský král Kambýses II. Ten, jenž byl tím prvním králem po Kýrovi. Během této jeho vojenské výpravy převzal nad Médo-Persií na krátkou chvíli (sedm měsíců) moc vychovatel jeho syna Dareira I, Gaumata, jenž je v Ezrovi tím titulovaným Artarxerxem, který zastavuje stavbu Jehovova chrámu. Ptolemaios III je všechny přinesl zpět do Egypta. V Egyptě během tažení vypuká povstání a Ptolemaios III se musí vrátit, a tak ukončuje své výboje proti králi Severu.
Toho využívá Seleukos II k vlastnímu vojenskému tažení. Je poražen a odtáhne zpět na vlastní půdu, tedy do Antiochie, hlavního města své říše i se zcela zdecimovanou armádou.
Opět anděl nelže a ani se nemýlí, byť jen v jediném písmenku. Děje prorokované a popsané ve verších 6 až 9 nastaly v letech 285 až 242 př.n.l..
"Jeho synové však budou začínat válku a shromáždí spoustu mohutných sil, a jeden se přižene a provalí se a přelije se, i bude se vracet a povedou válku až po pevnost. A král jihu bude upadat v rozhořčení a vytáhne a dá se s ním, s králem severu, do boje; a ten postaví mohutnou spoustu, ale ta spousta bude dána v jeho ruku; a když tu spoustu pobere, pozvedne se jeho srdce, i svrhne desetitisíce, ale nebude silný." (Daniel 11:10-12) /splnění 221-217 př.n.l./
Král Severu se mění. V postavení Seleuků (prvorozených) přechází na Antiocha III, bratra Seleuka III, který byl na trůnu jen tři roky. Proto anděl mluví o synech. Po nástupu na trůn začne Antiochos III shromažďovat novou silnou armádu. Díky tomuto posílení zaútočí a obsadí města a oblasti, o které Sýrie přišla za Seleuka II. Střet proběhl mezi Antiochem III a Ptolemaiem IV, a byl úspěšný. V té době byla velká část Judy obsazena.
Antiochos III byl válkou vyčerpán a tak se stáhl ke své tvrzi, do Antiochie. Toto stažení umožní, aby Ptolemaios IV postavil novou armádu, která měla podle dějepisců asi 75.000 mužů. S vojskem Antiocha III, které mělo 68.000 mužů, se střetl roku 217 př.n.l. v bitvě u Rafie. Ptolemaios IV zvítězil, získal pod kontrolu Judu a chtěl poté vstoupit do Jehovova chrámu. V tom mu bylo zabráněno. To je to pozvednutí srdce, kdy si myslel, že může znesvětit chrám. A tak se nestal silným.
"A král severu se vrátí a postaví spoustu mohutnější než ta první, a ke konci časů let se bude moci přihnat s velikým vojskem a s hojným jměním;" (Daniel 11:13) /splnění 205-198 př.n.l./
Ptolemaios IV umírá jako zhýralec. Na jeho místo je dosazen jeho malý syn Ptolemaios V. Bylo mu kolem pěti let a vládu získává jeho poručník Agathoklés. Antiochos III udělá dohodu s řeckým králem Filipem V. Společně zaútočili na mladého Ptolemaia V. Díky této přesile ztrácí část území. Antiochos III získá zpět přístavní města, která mu zajišťují jmění. Ovládne Palestinu.
<<< 8. kapitola 10. kapitola >>>
< OBSAH >