10. kapitola

První velká změna. Koruna krále Severu přechází pod ochranu Říma

První velká změna

koruna krále Severu přechází pod ochranu Říma


   Následující verše, které si rozebereme, ukazují na vstup nového hráče, který od doby Alexandra Velikého začne ovlivňovat postavení Danielova lidu. Od roku 33 n.l. pak lid nové smlouvy věrně následuje Jehoušuu až do dnešních dní.

   Ve verších 14 až 19 nalezneme mnoho detailů, které mají čtenáři dát pochopení, že král Severu a následně král Jihu průběžně čas od času změní svou totožnost. Stane se to třikrát, jak si ukážeme dále. Děje se tak proto, aby bylo možné pochopit správně proroctví a slova zapsaná pro ČAS KONCE v dalších kapitolách 7 a 8 Danielovy knihy.

   Jak jste již mohli zaznamenat, proroctví jsou velmi přesná, proto je nemožné, aby byla zaměněna. Přesto se to některým lidem povedlo, a tak mnohé zavedli na scestí. Samotní historikové byli překvapeni, jak přesné jsou popsané události ve verších 1-13, které Daniel zapsal, takže začali tvrdit, že celá kniha Daniel je falsum, že kniha byla vytvořena až v prvních stoletích nového věku. Nejstarší svitky, které byly nalezeny u Mrtvého moře, celou konstrukci těchto mudrlantů vyvrátilo. Ty nejstarší opisy, jejich fragmenty a části, totiž pochází z roku 200 př.n.l.. Slova na nich jsou stejná jako ta, která dnes můžeme číst v knize Daniel. Ortodoxní Židé dokonce prohlásili knihu Daniel a část Izaiáše za Satanovo dílo, proto zakazují tyto texty číst. Jejich odměna je nemine!

    "a v oněch časech budou proti králi jihu mnozí povstávat, a loupeživí synové tvého lidu se budou pozvedat k potvrzení vidění, ale klopýtnou." (Daniel 11:14) /splnění 167-161 př.n.l./

   Proroctví nás posouvá do druhého století před naším letopočtem. Začíná tím, že král Jihu bude v problémech. Jeho nadvláda nad určitými oblastmi se hroutí. Do politických záležitostí obou králů vstupuje nově se formující světová velmoc Řím, která využívá soupeření obou králů pro své vlastní mocenské postavení v regionu.

   Loupeživými syny se stávají Židé, kteří své povstání popsali ve dvou nebiblických knihách. Zde jsou popsány jejich pochopení událostí kolem krále Severu a Jihu, a věřili tomu, co Daniel říká ve verši 20 a spojili toto vidění s Antiochem IV, který chtěl sjednotit kulturně a politicky svou říši. Judea byla od doby Antiocha III ve vazalském postavení vůči králi Severu. Tuto "kulturní revoluci" podobnou té, kterou v současné době vnucuje Satan skrze své přisluhovače v podobě multikulturního obohacení, zažívala Judea. Chrám byl znesvěcen tím, že byl zasvěcen bohu Diovi (Zeus). Tak došlo k povstání, které vedl kněz Matiáš Makabejský. Ten zemřel a na jeho místě povstal jeho syn Juda.

   O povstání se Antiochos IV dozvěděl při své výpravě do Egypta, kde se snažil dobít Alexandrii, ovšem neúspěšně. Posílá své vojevůdce, aby toto povstání potlačili. Těm se to nedaří a Judea získá na několik desítek let určitou samostatnost, a to díky vlivu Říma. Další verše byly v souladu s viděním Makabejců špatně pochopeny, to je to klopýtnutí, a tak došlo k úplnému uzamčení, nebo-li zapečetění až do dnešních dnů, tedy do ČASU KONCE.

   "A král severu bude přicházet a navršovat násep a dobude dobře opevněného města, a paže jihu nebudou moci obstát, totiž jeho vybraný lid, neboť k obstání nebude síly;" (Daniel 11:15) /splnění 162-158 př.n.l.


   Antiochos IV umírá v roce 164 př.n.l.. Vzniká boj o moc. Tak jako dnes USA či dříve Velká Británie, Řím vstupuje do dění na blízkém a středním východě stále více, aby tam prosazoval své zájmy. Řím nemá přátele, jenom vlastní zájmy. Toto je důležité, abychom pochopili proč malý roh z Daniele ze 7. kapitoly dnes představuje dvojitou velmoc, v jejímž čele od roku 1945 stojí právě USA. Více se dozvíme při rozboru veršů v kapitole 7. knihy Daniel.

   Démétrios I Sótér byl synem Antiocha IV, který jej Římu poslal coby malého chlapce jako zástavu a uznání Římské moci. Byla to pojistka, aby nešel proti zájmům Říma. V roce 162 př.n.l. uprchl a vrátil se do Sýrie, kde převzal moc. Během své vlády se snažil vzpurnou Judeu dostat opět do vazalského postavení. To se mu nepodařilo a musel uzavřít na příkaz Říma mír s Judeou (po roce 158 př.n.l.). V této záležitosti velmi napomohl Alexander Balas (150 př.n.l.). Ten tvrdil, že on má právo usednout na Seleukovský trůn, protože je údajným synem Antiocha IV. Déméteros I byl úspěšným válečníkem. V tom čase se splnil i výše popsaný verš, protože došlo následně k tomu, co anděl předpověděl. Jeruzalém byl v jedné fázi obležen a dobit. Druhá část se vztahuje k obavám Říma, že se Judejci spojí s Ptolemaiovci, kteří totiž tolerovali kulturní rozdíly Judey; na rozdíl od Antiocha IV a jeho následovníků.

    "a ten, jenž proti němu přijde, bude jednat podle své libovůle a nebude schopného obstát před jeho tváří; i stane v zemi okrasy a v jeho ruce bude zhouba." (Daniel 11:16) /splnění 158 př.n.l./

   Zde se anděl vrací k povstání Makabejců. Juda Makabejský se postavil proti vojevůdcům Déméterose I a způsobil mu velkou zhoubu; pak následoval mír v roce 158 př.n.l..

    Judejci nakonec požádali o podporu Řím, který jim vyhověl. Tak mohl být uspokojen zájem velmoci, která začala podporovat rivala Déméterose I, zmíněného Alexandera Balase.

    "I bude upírat svou tvář na vstup v mocnosti veškerého svého království, a upřímní s ním, a učiní tak; a bude mu dávat dceru žen, aby působila zkázu, ale ona nebude při tom stát a nebude pro něho." (Daniel 11:17) /splnění 150-121 př.n.l./

   V roce 150 př.n.l. se Alexander Balas ožení s Kleopatrou II Theou, egyptskou princeznou. S ním má syna Antiocha VI. Je to na přání Říma, a to je to obracení se k mocnosti, aby nedocházelo k dalším střetům mezi Ptolemaiovci a Seleukovskou dynastií. Kleopatra je velmi aktivní. Během let se postupně několikrát provdá. V roce 146 př.n.l. za Demeteriuse II Nicátora a s ním stihne mít tři děti, Seleuka V, Laodiku a Antiocha VIII. V roce 138 př.n.l. si bere Antiocha VII a jemu porodí Antiocha IX. Tak se naplnilo to, co říká anděl, že díky působení Říma bude dána dcera králům Severu, ale nikdo ji nebude vlastnit, protože ji mají vždy jen krátce. S Déméteriusem II naplňuje tu část proroctví, kde se snaží vytvořit společné království. A to se jim podaří.

    V roce 129 př.n.l. Antiochos VII páchá sebevraždu a na trůn se ze zajetí vrací Déméterius II. Kleopatra se vrací do Egypta. V roce 128 př.n.l. dochází v království Jihu k občanské válce. Déméterius II Kleopatru II podpoří, neboť je potřeba, aby ustanovila některého ze synů jako vládce. Má tři možnosti. Seleuka V, Antiocha VIII a Antiocha IX. V roce 126 př.n.l. vybírá Seleuka V, kterého nechává zavraždit o rok později, a to je ta zkáza, kterou působí. Poté volí Antiocha VIII a spolu vládnou až do roku 121 př.n.l.. Pak ji Antiochos donutí k sebevraždě.


> začátek této 10. kapitoly <

<<< 9. kapitola     11. kapitola >>>

< OBSAH >

Vydáno PON 23.12.2019  
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky