13. kapitola

Pýcha nebo pokora?

    Chvála patří tobě, náš nebeský Otče Jehovo, že jsi nás naučil, sem a tam se brodit [šůt] Tvým slovem.

   Abychom porozuměli andělovi, poslu nebeského Otce, správně, bylo Danielovi nejprve skrze sen předáno vidění, které mu anděl ve snu vysvětlil a předal tak další informace o tom, co máme vyhlížet a co máme hledat na scéně světa v čase konce."V prvním roce Bélšaccara, krále Bávelu (Babylonu), dostal Daniel sen a vidění své hlavy na svém lůžku; nato ten sen vypsal, podstatu věcí oznámil." (Daniel 7:1)

    Stalo se to v prvním roce vlády Bélšaccara (spoluvládl v letech 549-539 př.n.l.). Kdo to byl? Byl to syn krále Nabonida(ten vládl sám 7 let a spoluvládl 10 let v letech 556-539 př.n.l.), ten na deset let odešel i s částí svého vojska obnovovat zbořené chrámy boha měsíce, jehož jméno bylo Sin, a kterého povýšil na úroveň Marduka. Satana tato troufalost rozlobila, protože Marduk byl tím bohem, kterého on sám v té době představoval, a tak podnítil Kýra II Velikého k tomu, aby tuto celou a pro něj potupnou záležitost napravil. Kýros II byl ctitelem Marduka. A tak Satanovi, vládci tohoto světa, nezbylo nic jiného, než naplnit Boží slovo a přispěchat s Kýrem na svou obranu až do Babylonu. Ač se to zdá mnohým zvláštní, přesto Kýros plnil Boží vůli (nahlédni do 2. Paralipomenon 36:23; Ezra 1:7-8, 4:3, 5:13-14, 6:3).

   Nabonidus tedy zanechal Bélšacara v Babylonu s potřebnou posádkou a pověřil jej vládou nad Babylonskou říší. Prvním rokem jeho vlády je rok 549/548 př.n.l. a Bélšaccar byl pravnuk krále Nabukadnecara. Protože se v té době rodové rozdělení dělilo jenom na syna a otce, řekl v roce 539 př.n.l. v noci z 28. na 29.10. Daniel Bélšacarovi, když si drze na svou hostinu přinesl nádobí z prvního Jehovova chrámu, které bylo po celou dobu uskladněno v králově pokladnici toto:

    "Nato Daniel odpověděl a řekl před králem: Tvé dary nechť zůstávají tobě a své odměny dej jiným, ale to písmo chci přečíst a jeho výklad králi na vědomí dát. Ty, ó králi, - Bůh, Nejvyšší, dal Nebukadneccarovi, tvému otci, království a velikost a čest a veličenství, a z příčiny velikosti, již mu dal, se před ním všechny národnosti, rody a jazyky rozechvěly a bály se; koho si přál, zabíjel, a koho si přál, nechával naživu, a koho si přál, vyzdvihoval, a koho si přál, ponižoval. I byl zahnán od synů lidí a jeho srdce se stalo rovným zvířecímu a jeho bydliště bylo s divokými osly, krmili ho býlím jako skot a jeho tělo bylo smáčeno rosou nebes, až než poznal (trvalo to sedm let, sedm časů), že v království lidí vládne Bůh, Nejvyšší, a nastoluje nad ním kohokoli, koho si přeje. Ale ty, jeho syn, Bélšaccare, jsi neponížil své srdce, třebaže jsi toto vše věděl, nýbrž ses proti Pánu nebes pozdvihl, a když před tebe dopravili nádoby z jeho domu, pili jste, ty a tvoji velmožové, tvé manželky a tvé souložnice, z nich (pijí) víno, a vychvaloval jsi bohy ze stříbra a zlata, mosazi, železa, dřeva a kamene, kteří nevidí, aniž slyší, aniž co vědí, a Boha, v jehož ruce je tvůj dech a jehož jsou všechny tvé cesty, jsi nevyvýšil." (Daniel 5:17-23)

   Stejně jako Daniel, ani my netoužíme po vašich darech, ty dejte jiným, ani po vaší pozornosti, tu věnujte Otci a jeho Synovi, protože čest a chvála, nejen za toto pochopení, patří jen a jen našemu nebeskému Otci Jehovovi a jeho Synu Jehošuovi! Amen.

Proč jsme tak důslední v tom, abyste rozuměli i dějinám?

   Protože my nefalšujeme Otcovo slovo, tak jako až dosud činí jiní. My nejsme části Satanova světa, ale jsme součást Božího Království, ženy, a do tohoto Království zveme všechny, protože se na nás plní Izaiášova slova, která říkají:

    "A v posledku dní (V ČASE KONCE) se stane: Hora domu Jehovova bude upevněná jako hlava hor, jež se tyčí zprostřed pahrbků, a všechny národy se k ní nahrnou,a mnohé národnosti půjdou a budou říkat: Pojďte, ať můžeme vystoupit k hoře Jehovově, k domu Boha Jákóbova, ať nás poučuje o svých cestách, ať chodíme jeho stezkami! Neboť ze Siónu bude vycházet zákon, ano, z Jerúsaléma slovo Jehovovo;" (Izajáš 2:2,3)

   Nemůžeme však o sobě tvrdit, že jsme již obdrželi korunu slávy, tak jak to říkají o sobě druzí, neboť nám ještě nebyla nasazena, stejně jako jim nebyla nasazena. Ať sám Otec v nebesích o nás vydá svědectví a ne my sami.

   Proto jsme v nenávisti tohoto Satanova světa a také těch, jenž milují vlastní poznání a moudrost více, než aby milovali našeho nebeského Otce. Svět miluje to, co je mu vlastní.

> začátek této 13. kapitoly <

<<< 12. kapitola     14. kapitola >>>

< OBSAH >