1. kapitola
Proč byl Daniel sepsán a utajen pro ČAS KONCE
Proč byl Daniel sepsán a utajen pro ČAS KONCE
Vše co nám Danielovo proroctví nabízí, je stručně vysvětleno skrze sen králi Nebukadnecarovi. Ten najdeme ve druhé kapitole. Je to linka dějinných událostí od roku 586 př.n.l. do dne objevení se krále Jehošuy Krista s jeho slávou a mocí, kdy Satanův systém bude nahrazen vládou Božího království.
Od 1. století našeho letopočtu lze vidět, že se Dobré zprávy ujali ti, co nejsou Otcovými dětmi a tento plevel tuto Dobrou zprávu překroutil. Byl vytvořen podle Jehošuova podobenství kvas ve třech dížích, který zkvasil celé těsto a to odpadlo od víry, kterou nesou ti, jenž jsou pšenicí Božího království. Prvním kvasem je Všeobecná církev Říma a církve Pravoslavných vyznání, druhým kvasem se staly církve Protestanských církví a třetí díže zkvasila po roce 1945, kterou zastupuje náboženská společnost Svědkové Jehovovi. Na počátku vždy byla ta pšenice dobrá, pak byla semleta v mouku a zpracována do těsta, jenž zkvasilo a odpadlo od Dobré zprávy a od nebeského Otce Jehovy a jeho správného uctívání podle vzoru jeho Syna Jehošuy Krista (Matouš 13:33; 2.Tesaloničanům 2:3).
Otec je Bohem pořádku, proto pro 'čas konce' připravil ty, kteří se vrátí k tomu, co je správné v jeho očích, sám je vyučí a povede (Jeremjáš 31:33-34), aby byla Dobrá zpráva o Království oznámena z úst těch, jenž zachovávají způsob uctívání podle vzoru, který zanechal samotný Jehošua. Aby byla tato skupina poznána, bylo potřeba utajit, nebo-li zapečetit knihy Daniel a Zjevení sedmi pečetěmi. Teprve poté, kdy jsou pečeti odstraněny, můžeme pod vedením Svatého Ducha začít rozumět všem proroctvím. Tato skupina se poté stává těmi, kdo září jako světlo, jako jas v prostoru (Daniel 12:3-4; Zjevení 5:1; 10:1-2, 9-11).
Co nám sen Nebukadnecarův odhaluje?
Daniel říká: "Ty jsi ta zlatá hlava.". Proč? Zlato je symbolem prvenství, to naznačuje, že nikdo do té doby nezískal převahu nad Jeruzalémem a nebylo nikomu dovoleno, aby vypálil a zničil Boží chrám, jenž byl symbolem Boží přítomnosti uprostřed Izraele, hlavně Judy. Je o něm dokonce řečeno, že získal srdce člověka. Co to o Nabukadnecarovi říká? Že se stal pokorným vůči nebeskému Bohu Jehovovi, proto dvakrát prohlásil po celé říši, že "Bůh Danielův, Micheášův, Azarjášův a Chananjášův, je Bohem bohů. Kdo by cokoli řekl proti tomuto Bohu, měl být jeho dům proměněn ve veřejný záchod a sám musel být usmrcen." To zajistilo, že ač byl hlavním božstvem Marduk (Nimrod), tak Otec Jehova měl větší postavení (Daniel 2:32, 37-38, 46; 3:28-29; 4. celá kapitola).
Daniel dále Nebukadnecarovi popisuje sochu, tak jak ji viděl ve svém snu (Daniel 2:31-33). Druhá část byla ze stříbra. Stříbro nemá tak vysokou hodnotu, jako samotné zlato, proto říše, která měla přijít po Babylonské říši, nedosáhla toho, aby Jeruzalém zničila, dokonce byla tou říší, které bylo dovoleno, aby byl Jeruzalém a chrám postaven znovu. Byl to druhý chrám, takže druhé místo, stříbrná medaile. To se událo během vlády Médo-Perské říše. Ta vládla od 29.10.539 př.n.l do 01.10.331 př.n.l..
Třetím královstvím, které mělo vliv nad Jeruzalémem bylo Řecko. Bylo měděné a podle Josepha Flavia Alexandr Veliký město nevyplenil, protože byl přivítán samotnými obyvateli s vysvětlením, že to předpověděl právě Daniel ve své knize. Část Judejců pak byla vybrána k tomu, aby sloužila v jeho armádě. Za Ptolemaiovců sloužili jako ochránci Alexandrie. Po smrti Alexandra Velikého byl Jeruzalém až do roku 63 př.n.l. pod nadvládou řeckých dynastií Ptolemaiovců a Selekuovců. Musíme si uvědomit, že Řecko je na soše popsáno jako boky, hýždě a počátek stehen. Dvě stehna symbolicky poukazují na to, že budou dvě linie, které budou ovládat Jeruzalém. Díky tomu se také vytváří první konflikty mezi králi Severu (Selekuovci) a králi Jihu (Ptolemaiovci). Více se budeme tou dobou zabývat při rozboru 11. kapitoly.
Ve 2. kapitole Daniel popisuje další části nohou, holeně, které jsou ze železa (Daniel 2:33). Je to období od roku 63 př.n.l. až po rok 1945 n.l. a dostatečně dlouhý časový úsek v přímé úměře mezi skutečnou délkou částí těchto nohou a velikostí těla.
Nohy jsou nejdelšími údy a splňování proroctví týkající se oněch mocností probíhá tedy v delších časových souvislostech.
Zprvu má vliv na Jeruzalém Řím a jeho nadvláda Ceasarů, a poté je to papežský boj o Jeruzalém a jeho ovládnutí. V určité fázi získává svůj vliv Muslimské hnutí, jenž bylo vytvořeno papeži, aby vyvraždilo křesťany, kteří se drželi Kristových učení a byli konkurencí papežství. Toto muslimské hnutí podporují Arabské země. To se mění v čase, kdy nad Palestinou získává vliv Velká Británie, která začne kontrolovat Egypt. Pak se objevují chodidla, která jsou z části ze železa a z části z tvarované hlíny. Chodidla jsou v přímé úměře oproti tělu jeho malou částí, takže období, které je zde zachyceno, je obdobím krátkým, tedy od roku 1945 až do doby nástupu Osmého krále i s jeho deseti podporovateli. Pravděpodobně nastane tato změna v polovině roku 2020, a to podle událostí, které můžeme už nyní pozorovat. Více v dalších částech této knihy (Daniel 2:40; dále Zjevení 17:10-12).
Čím je tato doba zajímavá a jak se naplňuje to míšení hlíny a železa?
(Daniel 2:41-43)
Řím byl znám tím, že byl tvrdý tak, jako je tvrdé i železo. Tuto tvrdost v prosazování svých zájmů převzalo i papežství, které sice tvrdilo, že zastupuje Krista, ale začalo zcela odpadat už ve čtvrtém století našeho letopočtu, kdy na Nikajském koncilu přijalo vyznání víry a implementovalo do svých nauk pohanské svátky a rituály. Toto můžeme vidět i v ostatních náboženských domech. Největším prohřeškem je postavení Krista na úroveň Otce a vytvoření trojičního učení, které převzaly skoro všechny protestantské církve.
Hlína je zase měkká hmota, jejíž vlastností je tvárnost. Od roku 1945 můžeme vidět velkou snahu o změny ve vedení společnosti. Opouštějí se tradiční hodnoty. Stále více osob touží promlouvat do řízení společenských systémů. Tyto snahy naráží na konzervativní část obyvatel a tak je společnost rozdělena a nelze ji spojit dohromady, tak jako nelze spojit železo s hlínou.
Prsty, které znázorňují období vlády Osmého krále ze Zjevení 17. kapitoly tento proces ještě více podtrhnou. Díky tomu nastane to, o čem mluvil Jehošua v Matoušovi 24:7. Jak dlouhé bude toto období? Prsty jsou krátké a Zjevení v 17. kapitole to symbolicky označuje jednou hodinou. Jak si ještě ukážeme při rozboru 12. kapitoly, má toto období pevně stanovenou délku.
Celý obraz je ukončen tím, že do sochy, která symbolizuje lidskou společnost, naráží kámen, jenž sochu úplně zničí a celá Země se naplní Královstvím. Ten kámen není udělán rukama, ale je to ten kámen, který stavitelé zavrhli. Úhelný kámen, jenž tvoří základ chrámu, který byl po třech dnech postaven.
Co to je?
Je to symbol Božího království, které zřídil nebeský Otec, a tím základním kamenem je samotný Jehošua Kristus. Tím, že byl třetí den vzkříšen, tak položil základ pro novou stavbu, která je duchovní a ne tělesná, čímž je Boží království, do kterého se tlačí ti, co uvěřili, že Kristus je slíbeným mesiášem (Daniel 2:44-45; Žalm 118:22; Efezanům 2:20).
Vše nastane přesně tak, jak Daniel předpověděl, a způsob Kristova druhého příchodu bude jasně patrný všem (Matouš 13:26; Lukáš 21:27; Zjevení 1:7, 11:15).
Abychom rozuměli, že to není abstraktní záležitost, musel Daniel nejprve žádat se svými druhy o to, co Nebukadnecar viděl ve snu a nikomu o tom neřekl, protože sen po probuzení zapomněl. Jenom si naléhavě uvědomoval, že to bylo něco velmi vážného. Známe to z osobní zkušenosti, že? Daniel tedy v upřímné a pokorné modlitbě žádal nebeského Otce Jehovu, aby jim ten sen ukázal, a aby jej dokázali také vysvětlit. Otec Jehova byl však mnohem více sdílnější o záležitostech tohoto snu, a proto nechal skrze anděla Danielovi zapsat další proroctví, jenž doplňují dění kolem sochy, kterou spatřil Nebukadnecar a to dalšími mnoha podrobnostmi (Daniel 2:15-23, 7-9; kapitoly 11-12).
Jak bylo proroctví předáno a proč nikdo nerozuměl?
→ 7. a 8. kapitoly knihy Daniel byly zapsány tak, že mnozí komentátoři v nich viděli stejnou mocnost.
→ 9. kapitola vysvětluje přesné období, kdy se poprvé na světové scéně objeví Kristus, a co to způsobí.
→ 9 a 10. kapitola je ukázkou toho, jak musíme přistoupit k tomu, aby nám bylo skryté odhaleno. Je zde vyjádřena modlitba, a také pokora, kterou musí každý Boží služebník usilující o porozumění mít.
→ 11. kapitola nás uvádí do soupeření dvou králů, Severu a Jihu. Skrze jasná vodítka odhaluje, kdy dochází k naplnění, a proč.
→ 12. kapitola ukazuje Kristův zásah ve prospěch skutečného duchovního Izraele. Odhaluje, že musíme počkat až do samotného ČASU KONCE, abychom správně po/rozuměli, a že se musíme brodit v Písmu a zkoumat i děje na politickém nebi, abychom vše správně pochopili. Danielovi je slíbeno, že bude vzbuzen, nebo-li vzkříšen na konci "těch dní", což je na konci 1000 letého období Božího království.
Na konci jsou dvě prorocká období, která souvisí s Osmým králem a jeho vládou (srovnej se Zjevením 11. kapitolou).
< OBSAH >